S manželem už jsme se o miminko snažili dlouhou dobu. Dnes je to už pátý rok. Když jsem netěhotněla hned po svatbě, ještě jsme nepanikařili. Gynekoložka mi říkala, že teprve po roce v případě, že neotěhotním, to budeme společně řešit. Moc jsem si s tím hlavu nelámala, byli jsme oba zdraví. Když ani po 15. měsících jsem stále nebyla těhotná, gynekoložka mi předepsala tabletky na podporu ovulace. Asi po třech měsících jsem jásala, protože tabletky pomohly a já se radovala, že budeme konečně tři. Radost nám ale netrvala dlouho. Těhotenství skončilo potratem a odstraněním vejcovodu. Po nějaké době se mi opět podařilo, tentokrát spontánně otěhotnět. Byla jsem příjemně překvapená, protože to bylo bez podpory tabletek. Bohužel ani toto těhotenství neskončilo porodem. Stejný zážitek jsme bohužel zažili ještě jednou.
Nechtěla jsem už nic ponechávat náhodě a uvažovali jsme o svěření do péče na klinikách ve Španělsku nebo Jordánsku. Protože jsme měli obavy z jazykové bariéry a také, jak budeme praktikovat kontroly, nakonec jsme z tohoto úmyslu odstoupili.
Na doporučení jiné pacientky jsem po nějakém čase navštívila doktora Uhra v Berliner ambulanci. Skvělý a odborný přístup lékaře a jeho týmu se celý léčebný proces urychlil. Následovalo spousty nezbytných vyšetření, včetně genetického, imunologického atd. Nakonec jsem podstoupila cyklus s darovanými vajíčky na klinice Ferticare v Praze. Vyšlo nám to napoprvé.
Dárkyni naděje a celému týmu kliniky Ferticare velmi děkujeme. Ještě několik týdnů a narodí se nám miminko.
Vaše Brigitte a Markus
