Zavolejte nám Konzultace
Rozhovor s MUDr. Petrem Uherem, Ph.D., mezinárodně uznávaným odborníkem s dlouholetou praxí v oblasti reprodukční medicíny.

To, že se věk prvorodiček stále zvyšuje, je fakt. To ví MUDr. Petr Uher nejen z běžně dostupných statistik, ale také z vlastní zkušenosti na svých třech renomovaných klinikách v České republice. Doktor Uher a jeho lidé se na reprodukční medicínu specializují už mnoho let. Ze své více než třicetileté praxe ví, že v tomto vyšším věku je pro úspěšný výsledek léčby nesmírně důležité, aby se k léčbě a terapeutickému plánu přistupovalo individuálně. V krajních případech je pak nutné zabývat se i možností darovaných vajíček.

PANE DOKTORE, NENÍ ŽÁDNÝM TAJEMSTVÍM, ŽE SE NEUSTÁLE ZVYŠUJE NADĚJE DOŽITÍ U ŽEN I MUŽŮ. ZNAMENÁ TO, ŽE SE TÍM ROZŠIŘUJE I „ČASOVÉ OKNO PRO PLÁNOVÁNÍ RODINY“?

Ne, bohužel tomu tak není. I když obecně platí, že se v posledním století prodloužila naděje dožití zejména žen, a to zhruba z 50 na 80 let, tak to bohužel neznamená, že se prodloužila i doba, po kterou může žena otěhotnět. Z hlediska plodnosti je ideální věk stále 20 až 34 let. Od 35 let pravděpodobnost otěhotnění výrazně klesá a po 40 letech je šance na otěhotnění už asi jen 10–15 %, a ani to neplatí dlouhodobě. Prodlužování doby dožití ale zase na druhou stranu vede k tomu, že ženy i muži více odkládají založení rodiny na pozdější dobu. Dá se to vzhledem k našemu životnímu stylu pochopit.

Tyto dva faktory nevyhnutelně vedou k tomu, že se stále více dětí rodí s pomocí reprodukční medicíny. V posledních letech jsem si všiml i toho, že se změnilo smýšlení o reprodukční medicíně. A to k lepšímu. Během několika posledních let padla mnohá tabu a lidé v dnešní době o neplodnosti mluví mnohem otevřeněji než předtím. To je myslím dost zásadní věc, protože k úspěšné léčbě potřebujete nejen skvělou lékařskou péči, ale také musíte být psychicky v pohodě. Je proto důležité, aby společnost o možnostech reprodukční medicíny otevřeně mluvila a diskutovala, aby se tato témata stala součástí společenské diskuze a přestala být tabu.

ZNAMENÁ TĚHOTENSTVÍ „V POZDĚJŠÍM VĚKU“ NUTNĚ RIZIKOVÉ TĚHOTENSTVÍ?

To záleží. Z pohledu medicíny hovoříme o rizikovém těhotenství od 35 let, ale tato rizika jde minimalizovat. Zaprvé pomocí „zdravého životního stylu“ a zadruhé pomocí (reprodukční) medicíny.

Pokud například žena otěhotní přirozenou cestou, ale těhotenství skončí předčasně potratem, může být potřeba sáhnout po preimplantační diagnostice. Reprodukční medicína by totiž neměla být „jen“ o dosažení těhotenství, ale také o dosažení úspěšného těhotenství a narození zdravého dítěte.

JAKÝ VLIV MÁ PREIMPLANTAČNÍ DIAGNOSTIKA NA NAROZENÍ ZDRAVÉHO DÍTĚTE?

Dnes už víme, že mnoho oocytů (vajíček) může mít chromozomální vady, které můžou vést k potratu nebo k narození geneticky predisponovaného dítěte. Tomu se dá předcházet pomocí preimplantačního screeningu, který zahrnuje různé metody, například Array CGH, Molecular copy counting, metodu FISH nebo NGS. Některé z těchto metod umožňují skvělé vyhodnocování výsledků, ale někdy trvají dlouho. U některých jiných metod se můžou objevit mírné technické nepřesnosti, nebo se u nich mluví o problému mozaicismu.

V podstatě se ale dá říct, že všechny tyto metody by měly vést k úspěšnému těhotenství i k narození zdravého dítěte. Protože ale metod preimplantační diagnostiky je hodně a jsou velmi rozmanité a komplexní, je pro jejich správnou kombinaci a použití potřeba, aby se každý pár posuzoval individuálně.

JAKÉ DALŠÍ METODY NABÍZÍ REPRODUKČNÍ MEDICÍNA ŽENÁM NAD 40 LET, KTERÉ CHTĚJÍ MÍT DĚTI?

Reprodukční medicína se rychle rozvíjí. Každá reprodukční klinika tak musí sledovat nové studie a inovace, rychle je zohledňovat ve svém způsobu práce a neustále se rozvíjet. To platí dvojnásob v oblasti preimplantační diagnostiky, která je důležitá jak pro ženy nad 35 let, tak pro úspěšné těhotenství obecně. Tady musí lékaři i laboratoř vždy mít přehled o nejnovějších metodách, protože se domnívám, že jenom tak můžou každému páru nabídnout to nejlepší. Reprodukční medicína má co nabídnout, ale samozřejmě má i své limity.

V reprodukční medicíně rozlišujeme dva typy terapií. Zaprvé je to terapie s vlastními vajíčky a spermiemi, zadruhé terapie s darovanými spermiemi nebo vajíčky. My se specializujeme na obě tyto oblasti, protože jsou pro těhotenství v pozdějším věku obě důležité.

KDY JE PODLE VÁS TEN „SPRÁVNÝ“ ČAS NA TERAPII S DAROVANÝMI VAJÍČKY NEBO SPERMIEMI?

Terapii s darovanými vajíčky a spermiemi si necháváme jako poslední možnost, ale dobrý a zkušený lékař musí rozpoznat okamžik, kdy další terapie s vlastními vajíčky nebo spermiemi nemá pro daný pár smysl a představuje už jen další psychickou a finanční zátěž.

Je opravdu potřeba, aby se každý pár posuzoval individuálně. Věnujeme opravdu hodně času tomu, abychom každý pár důkladně posoudili. Bez této anamnézy se pacienti nemohou a ani by neměli informovaně rozhodovat o využití darovaných vajíček.