Jedním z důvodů, proč mnoho párů, které chtějí mít děti, volí právě kliniky FertiCare, je naše nadprůměrná míra otěhotnění. Důvodem vysoké úspěšnosti je mimo jiné striktně individuální přístup ke každému klientovi/klientce, vysoce odborný personál a nejmodernější technické vybavení kliniky a využití metod podporujících úspěšnost oplodnění (např. prodloužená kultivace embryí, Embryoskop, Embryoglue nebo principy alternativní medicíny a další). Kombinace těchto postupů a přístupu vedou k tomu, že můžeme klientům poskytnout léčbu s úspěšností, kterou si zaslouží.
Podle jakých faktorů hodnotit úspěšnost umělého oplodnění
Proces umělého oplodnění zpravidla může zahrnovat více fází a míru úspěšnosti lze počítat pro tyto jednotlivé fáze anebo jako celek.
- Počet transferů v rámci terapie & kumulativní terapie: Úspěšnost oplodnění metodou IVF/ICSI lze počítat jako míru otěhotnění na jeden přenos embrya. Zároveň ale platí, že při jedné IVF terapii lze mnohdy získat dostatek embryí pro realizaci až dvou přenosů (jeden přenos čerstvého embrya a jeden přenos kryo embrya s předpřipravenými kryo konzervovanými embryi), čímž se šance na otěhotnění výrazně zvyšuje. Míra úspěšnosti se navíc často hodnotí za tzv. kumulativní terapie, které zahrnují více terapií dohromady a celková šance je pak ještě vyšší.
- Vlastní vs. darovaná vajíčka/embrya: Jiná úspěšnost je také pro metodu IVF/ICSI s vlastními vajíčky vs. pro metodu s darovanými vajíčky nebo darovanými embryii, kde je zejména při kumulativní terapii míra otěhotnění vyšší.
- Věk a zdravotní stav: Zásadním faktorem pro úspěšnost asistované reprodukce je pak zdravotní stav a věk ženy. Obecně platí, že úspěšnost asistované reprodukce pro ženy do 35 let je více než o 50% vyšší než ve věkové skupině 35-40 a oproti věkové skupině nad 40 let je více než dvojnásobná.
Míra úspěšnosti umělého oplodnění
Výše uvedené faktory znamenají především to, že míra úspěšnosti asistované reprodukce je velice individuální. Obecně lze konstatovat, že průměrná úspěšnost léčby všech věkových kategorií je v ČR okolo 50-65% u darovaných a 30-45% u vlastních vajíček. Kliniky Ferticare dosahují zpravidla vyšších hodnot v rámci tohoto rozsahu. Pokud bychom počítali úspěšnost v rámci kumulativní terapie (tedy více terapií dohromady), je šance ještě vyšší (až okolo 80%).
Rizika umělého oplodnění
Pro umělé oplodnění platí stejná rizika jako u přirozeného těhotenství. Na klinikách FertiCare dbáme na kontinuální péči v průběhu celého procesu tak, aby tato rizika byla co nejmenší. Mezi hlavní rizika patří:
- Mimoděložní těhotenství: K mimoděložnímu těhotenství může dojít i v případě, že je embryo přeneseno do dělohy – embrya totiž mohou migrovat. Takové případy se však během vyšetření v rámci léčby neplodnosti odhalí již v raném stádiu a ihned se napraví.
- Potrat: Za úspěšné oplodnění se zpravidla považuje otěhotnění, nikoli porod. Potrat se vyskytuje u 10-15 % všech těhotenství. U IVF je toto riziko kolem 15-30 %, což lze vysvětlit vyšším průměrným věkem žen.
- Hormonální léčba v rámci IVF stimuluje růst folikulů. Na jeden transfer připadá přenos jednoho nebo dvou embryí. Tento postup zvyšuje šance na otěhotnění, ale může mít i nežádoucí účinky.
- Ovariální hyperstimulační syndrom (OHSS) : Hormonální stimulace může vést ke zvýšené funkci vaječníků, která může způsobit silné bolesti a hromadění tekutin v břiše. Riziko OHSS je však maximálně 2 %.
- Vícečetné těhotenství: Pokud jsou při IVF přenesena dvě nebo tři oplodněná vajíčka, zvyšuje se pravděpodobnost vícečetného těhotenství. Dvojčata se rodí v 15–25 % případů, trojčata ve 3 % případů.
