K posouzení ovariální funkce využívá laboratorní diagnostika stanovení koncentrace ženských pohlavních hormonů estradiolu a progesteronu. Hladina estradiolu a progesteronu v krvi, konkrétně v krevní plasmě, je řízena gonadotropními hormony (hormony nadřazené pohlavním hormonům) folikuly stimulujícím hormonem (FSH) a luteinizačním hormonem (LH), proto vedle estradiolu a progesteronu je součástí laboratorní diagnostiky i stanovení FSH a LH. FSH a LH řídí též fáze menstruačního cyklu. Hladina estrogenu a progesteronu v krevní plasmě se tedy mění v závislosti na fázi menstruačního cyklu a pro posouzení ovariální funkce se využívá stanovení tzv. bazální hladiny FSH, LH, estrogenu a progesteronu na počátku menstruačního cyklu. Mezi druhým až pátým dnem menstruačního cyklu (za první den cyklu je považován první den menstruačního krvácení) nacházíme obvykle nízké hodnoty FSH, LH, estradiolu a progesteronu. Zvýšenou hladinu FSH na počátku menstruačního cyklu nacházíme zpravidla při patologických stavech. Progesteron se uplatňuje v ovulační fázi menstruačního cyklu a jeho hladina je nejvyšší přibližně v polovině cyklu.
Odpověď na léčbu metodami asistované reprodukce je možné predikovat na základě posouzení ovariální rezervy. Pojem ovariální rezerva označuje počet sekundárních folikulů schopných reagovat na stimulaci – podání syntetických hormonů. S ovariální rezervou pozitivně koreluje hladina antimülleriánského hormonu.
Dalším hormonem, který laboratorní diagnostika stanovuje, je prolaktin. Příčina zvýšené hladiny prolaktinu v plasmě (hyperprolaktinémie) není ve 30–40 % případů odhalena, avšak nejčastější příčinou hyperprolaktinémie je hypotyreóza – snížená funkce štítné žlázy nebo příjem léčiv stimulujících produkci prolaktinu. Kromě hladiny prolaktinu ovlivňuje štítná žláza svou funkcí i menstruační cyklus. Patologicky zvýšená či snížená funkce štítné žlázy může způsobovat anovulační menstruační cykly, proto je součástí laboratorní diagnostiky i vyšetření hormonů štítné žlázy.
Androgeny jsou zpravidla definovány jako mužské pohlavní hormony, avšak k produkci androgenů dochází i v ženském těle (za produkci androgenů je u žen zodpovědná kůra nadledvin). Zvýšená produkce androgenů – testosteronu a jeho derivátů, u žen vede k poruchám menstruačního cyklu a je častým problém žen podstupujících léčbu neplodnosti metodami asistované reprodukce.
Součástí laboratorního vyšetření ženy před zahájením léčby metodami asistované reprodukce může být i stanovení mnoha dalších analytů. Indikace těchto stanovení se provádí na základě nálezů získaných základním vyšetřením.
Metody asistované reprodukce jsou nástrojem léčby neplodnosti. Jako každý léčebný proces tedy začínají určením anamnézy pacienta – v případě metod asistované reprodukce určením anamnézy páru, který léčbu podstupuje.
Hladina estrogenu a progesteronu v krevní plasmě se mění v závislosti na fázi menstruačního cyklu, jehož průběh řídí folikuly stimulující hormon a luteinizační hormon. Pro posouzení ovariální funkce se využívá stanovení tzv. bazální hladiny FSH, LH, estrogenu a progesteronu na počátku menstruačního cyklu.
Antimülleriánský hormon poskytuje lékaři informaci o ovariální rezervě. Pojem ovariální rezerva označuje počet sekundárních folikulů schopných reagovat na stimulaci – podání syntetických hormonů.
Androgeny jsou zpravidla definovány jako mužské pohlavní hormony, avšak k produkci androgenů dochází i v ženském těle, konkrétně kůrou nadledvin. Zvýšená produkce androgenů – testosteronu a jeho derivátů, u žen vede k poruchám menstruačního cyklu.
